Finally!

Většina exchange studentů se během pobytu v USA, po návratu domů nebo dokonce i hned před odjezdem do zahraničí domlouvá se svou českou školou, jak to s nimi bude, až se vrátí. V mém případě to byl ten třetí případ.

Před odjezdem do USA mi bylo řečeno, že mi po úspěšném složení rozdílových zkoušek bude umožněn postup do maturitního ročníku. To mi tak nějak stačilo a během pobytu v USA jsem se o to dál nějak moc nezajímala..Teda až na to, že jsem svým profesorům někdy v únoru psala maily, z čeho ty zkoušky vůbec budu dělat. Všichni mi skoro okamžitě odepsali a já jsem si naivně řekla, že bych se mohla začít "něco málo" učit už v Americe. Hahaha, samozřejmě, že jsem se na nic ani nepodívala..
Před návratem domů jsem začala přemýšlet nad tím, že bych ten rok nepřeskakovala a po návratu bych nastoupila do třeťáku. Ono přece jenom..přijet po roce ze zahraničí a hned skočit tady k té "pořádseměnící" maturitě? Celkem divný. Na druhou stranu by mě ale mrzelo, že bych opustila svou třídu, na kterou jsem se po tom roce celkem těšila.
Když mi po návratu domů bylo ještě přesněji sděleno, co všechno musím pro složení rozdílovek zvládnout, leda se mi z toho zamotala hlava.
Nakonec jsem se rozhodla, že to zkusím. Ještě před prázdninami jsem obešla všechny profesory a všechno jsem si pozjišťovala. Většinou mi bylo sděleno, že zkoušku budu dělat až v září. Během prázdnin jsem nakonec složila svoji první rozdílovou zkoušku - z fyziky (která mou kamarádkou opravdu není). Poslední týden v srpnu jsem se naučila celou biologii člověka, což už bylo lepší, protože mě to aspoň bavilo. Potom následovala chemie, němčina, čeština, IT, ZSV, literatura, dějepis a nakonec matika (byla mi uznána angličtina a tělocvik).
Vím o tom, že většina exchange studentů skládá přímo komisionální zkoušky = dané učivo se zkouší před komisí v jedné např. dvacetiminutové zkoušce. Já jsem ale dopisovala skoro všechny písemky ze všeho učiva, takže mi to všechno trvalo celkem dlouho. Když se do toho přidalo ještě učivo čtvrťáku, občas už to bylo celkem k zbláznění. Ale musím říct, že mi učitelé vážně vycházeli vstříc a tak nějak nechali na mně, jak si to všechno uspořádám. Největší problém mi asi dělala matika, která mi zabrala nejvíc času a byla pro mě (psychicky i fyzicky) nejnáročnější. Poslední písemku jsem psala minulý čtvrtek a musím říct, že hlavně ten poslední týden to byl opravdu extrém, kdy jsem se učila od příchodu ze školy domů až do noci.    
Sice jsem ještě vysvědčení nedostala, ale naštěstí už to mám všechno za sebou a jsem za to strašně ráda. Kdo by nebyl, že :) Vůbec toho všeho ale nelituju, určitě se mi to nakonec vyplatilo a beru to jako takovou "zatěžkávací zkoušku".