Ráno jsem si teda dala budík na 6.15. No hádejte, vstala jsem?
Ne-e :) Vstala jsem až v sedm, takže jsem se na anatomii ani nekoukla. Otevřela jsem ji, až když jsem o čtvrt na devět seděla v cafeterii. Jednou jsem si to přečetla a zazvonilo.
První čtvrt hodinu jsme ještě s Ms. Starz opakovali, což mi šíleně moc pomohlo. Ten test nebyl zas tak těžký, takže myslím, že jsem to napsala dobře :)
Pak jsme měli advisory, kde jsme měli přednášku ze strany Ms. Bagley na téma šikana. Teď tady celou Amerikou proletěl případ z New Jersey (myslím že od tama, ruku do ohně bych za to nedala). Nějaká holka byla šikanovaná, nikomu nic neřekla a spáchala sebevraždu. Jak jsem psala o tom "smut listu" (připomínám: list s jmény studentek Ridge View, které jsou tak trošku "lehčí a jednodušší"), to se tady řeší pořád. Ms. Bagley nám dokonce řekla, že některé studenty už díky tomu listu ve škole nemůžeme potkat...Jinak jsou po škole všude vylepené nápisy typu "chceš spáchat sebevraždu? rozmysli si to!". To jako fakt.
V hodině US History jsme se celou hodinu bavili o Obamovic rodině, což bylo dost zajímavé. S Orym jsme se nebavili, prohodili jsme asi jednu větu.
V Health jsme museli odpovědět na různé otázky týkajících se seriálů, na které jsme se dívali. Teď musím doma ještě napsat pět svých oblíbených zpěváků/hudebních skupin, rozebrat jejich texty a ohodnotit jejich videoklipy. Taky musím napsat krátkou essay zase jako hodnocení a srovnání těch filmů. Jinak zítra píšem test jen z US History.
Oběd byl zas dost vtipnej. Hned jak jsem si dala věci ke stolu, přišel Christian se salátem, tak jsem se smála :D Pak jsem řekla tomu dozorci na obědě, ať mě prosím pustí aspoň pro ten salát, že ve frontě vážně stát nemůžu. Tak mě pustil :) Ještěže, byly tam poslední dva saláty.
U stolu se mi zase smáli :/ Pořád říkali, jestli náhodou nechci zkusit banán s kečupem, mléko s kečupem, jabko s kečupem, meruňku s kečupem..tak jsem se "naštvala" (jen na oko :)), vzala jsem si z Jeswinova oběda meruňku z konzervy, namočila jsem ji do svého kečupu (jen strašně maličko, ale to nikdo neviděl) a normálně jsem to snědla :D všichni na mě hleděli s otevřenou pusou, ale pak už si mě nedobírali :D No, i když na konci oběda mě zase nutili do banánu s kečupem, ble :D Taky jsem si z nich dělala srandu, že v čr jíme žirafy, že je to strašná delikatesa. Z toho se nějak nemohli vzpamatovat, až do té doby, než jsem jim oznámila, že mi na to zase skočili :) Christian usoudil, že do Evropy radši nikdy nechce, zatímco Sundiz mi hned oznámila, že se mi schová do kufru a letí zpátky se mnou :)
Christian si pak pořád cosi brumlal, toho kluka asi nikdy nepochopím, je strašně zvláštní. Tak jsem se mu smála, furt tam cosi řešil, hrozny blbosti :D No byla jsem z něho na mrtvici :D:D Christian se na mě pak podíval a směrem k Jeswinovi říkal, že tohle je ten důvod, proč nemá žádnou holku :D Haha!
V angličtině jsme se učili nová slovíčka, v dance jsme ukazovali svoje tanečky s látkama. Já jsem jen stála a mávala tím kolem sebe, zábava :D Pak jsme měli tvořit další tanec, kde mělo být co nejvíc běhání a skákání - takže jsem zase jen stála.
V latině byl dneska extra dlouhý monolog Dr. Lussiera, takže jsme skoro nic nedělali. Akorát jsem se naučila jednu větu ve třech jazycích. Tak tady to máte, abyste se taky něčemu přiučili :
Homines sunt fortes. Les hommes sont forts. Los hombres sunt fuertes.Po vyučování jsem si šla objednat seniorské tričko k Ms. Clary, která měla na rtech tak tunu rtěnky.
Pak jsem šla do training room pro led. Když nějaký ten doktor viděl, jak chodím, hned mě chtěl ošetřovat. Tak jsem mu řekla, že je to ok, že si to jenom budu ledovat. Pořád se mě ptal, jestli jsem si fakt jistá, tak jsem ho musela třikrát ujišťovat, že to zvládnu :) Jinak jsem si dneska všimla, že těch zraněných a pochroumaných lidí je ve škole strašně moc. Je to sranda. Dneska jsem se zas plazila z učebny anatomie do učebny US history a vedle mě šli ještě nějaká holka a kluk o berlích. Tak jsme se šunuli spolu :D Ona to není žádná sranda, běžně jen po škole nachodím i kolem 5km! (vím to přesně, jelikož mám v mobilu krokoměr). Vysoký počet zraněných studentů je dán asi tím, že má škola tolik sportovních týmů = hodně příležitostí, jak se zranit. A nebo že nás učitelé tak "drtí" :D
Training room byla taky pěkně plná. Na lehátkách leželi fotbalisti, v takové chladivé vířivce na nohy seděli holky z cross country, holkám z volejbalu se obvazovali kotníky a kolena..no zajímavý :)
S ledem jsem pak šla chvilku na trénink, kde jsem ale byla jen do půl páté. Seděla jsem na takové tribuně, jelikož tráva byla mokrá od zavlažování. Když kolem mě při rozběhu probíhal Ory, zavolal na mě, jestli mu můžu dát tričko, co měl v ruce, na batoh. Tak jsem mu řekla, že klidně, tak mi ho hodil a přitom mi řekl něco na způsob "thanks, you´re friend :)"...tak tohle je ten Ory, kterého znám :) Mimochodem, dneska běhala z holek jen Jacy, nevím proč. O půl páté pro mě přijela Mary a jeli jsme na pošlu vyzvednout balík, který mi přišel. Bylo naprosto jasný, od koho to je :) Po cestě jsem říkala Mary, že bych s otevíráním měla počkat až do pondělí.
Potom jsem s Mary vařila večeři - jídlo, které se stává mým hooodně oblíbeným. Rýže se sojovýma fazolkama, kuřecím masem, dušenou brokolicí a mrkví s nějakou thajskou omáčkou. Mňam :) Máme toho plný hrnec a je to jen pro nás dvě, jelikož Mary řekla, že kluci to nebudou jíst za žádnou cenu. A taky to nejedli. Tím líp pro mě :D
Potom Mary jela zavézt Nicka do skautu a vyzvednout Nathana v bandu. Jay byl tou dobou v Atlantě na letišti.
Byla jsem tak hodinu a půl sama doma a pořád jsem se na ten balíček tak dívala, různě ho obcházela, pak jsem ho na chvilku schovala, abych to neviděla a vydržela to do pondělí, do mých narozenin...jenže jsem to nějak nezvládla no.. :)) Takže jsem pak měla velkou radost a ani nevím, co jsem tu další hodinu dělala :D
Když přijela Mary s Nathanem, začala jsem psát essay. Zapomněla jsem, o čem má být druhá část, tak mám jenom půlku, dopíšu to ve škole. US History jsem si přečetla, snad mi to bude stačit.
Pak se vrátil Jay a byl celkem unavený. Myslím, že už všichni spí, ačkoliv je teprve po desáté.
Já jdu taky.
S pocitem provinění, že jsem to otevřela a že mám slabou vůli...ale stálo to za to! :)
0 komentářů:
Okomentovat