Bye bye, soccer! :(

V pondělí se o Promu ve škole mluvilo celkem dost. Hlavně učitelé si celkem oddechli, že jsme neutrpěli žádné "ztráty", jelikož se nikomu ze studentů tu noc nic nestalo. Kdo ví, třeba fakt to video trošku zabralo.
Jinak jsem v pondělí ve škole pořád usínala, protože jsem byla ještě ze soboty děsně nedospalá.
Hned po škole jsme jeli na zápas do Lexingtonu, což je asi 45minut cesty. Tým z Lexingtonu je druhý nejlepší ve státě, takže nic moc no. Holky se snažily, ale i tak jsme prohrály 3:0. Tím to pro nás byl poslední zápas sezóny, jelikož jsme vypadly z playoffs. Seniors (=maturantky) to celkem obrečely - ne tu prohru, ale to, že to byl jejich poslední zápas. Bylo to fakt celkem dojemný. Je mi fakt líto, že soccer sezóna končí, protože ty holky ve škole moc nevidím a vážně mi budou chybět...:(
V úterý se nic moc zvláštního nestalo. Teda aspoň myslím, nevím, už jsem moc unavená na to, abych nad tím přemýšlela :) Po škole jsem jela hned domů, což bylo hodně divný. Nějak na to nejsem zvyklá, protože když se to tak vezme, od září jsem každý den byla ve škole nejmíň do šesti.
Myslela jsem, že budu mít strašně moc volna, ale vůbec :D Každý den chodím ven (o tom musím napsat, je to celkem sranda), navíc se všichni učitelé s příchodem konce školního roku zbláznili. Do toho zařizuju pár věcí spojují se s odletem domů a tak, takže fakt moc volna nemám. Ale nestěžuju si! :) Rozhodně lepší, než se nudit, že :)
Pár lidí se mě ptalo, jak je to tady s hokejem. Upřímně řečeno se mi zdá, že tady o tom snad ani nikdo neví. Fakt, oni to nějak neřeší. Jakmile se nejedná o football (basketball, baseball), je jim to asi celkem jedno. Já jsem dnes ve škole potají sledovala online reportáž ze zápasu s USA a všem jsem hrdě oznamovala aktuální výsledky :D Akorát kousek druhé třetiny a celou poslední třetinu jsem musela oželet, protože v psychologii jsem to fakt potají sledovat nedá. Tak jsem byla pořád nervózní, že se nemůžu podívat a David ze mě měl strašnou srandu. Pak se nade mnou slitoval, že se teda podívá u sebe na mobilu, jenže tam mu to jaksi nešlo. Takže hned jak zazvonilo na oběd, vystartovala jsem do cafeterie, kde jsem to všechno zjistila. Nikdo pak ale vůbec nechápal, z čeho mám takovou radost. Poslední hodinu jsem o tom říkala Dr. Lussierovi, který na střední hrál hokej, tak ten říkal, že to určitě budou určitě dávat reprízu na jeho oblíbené sportovní stanici, tak že se podívá. A vůbec. Dneska jsem u něho ve třídě chvilku zůstala a jen tak jsme kecali o Čr. Úplně jsem na něho hleděla, když jsme se bavili o ruských tancích (to jsem si hned na někoho vzpomněla:D) a když mi vykládat o prezidentovi Beneši. Fakt řekl to jeho jméno! Dr. Lussier je v historii fakt hodně dobrej..Mimo jiné mi taky říkal, že je strašně rád, že mě má ve třídě :) Jo, to mi připomnělo. Jak jsem šla dneska ve škole po chodbě, zastavila mě nějaká paní (možná učitelka, nevím) a že prý jestli jsem TA Češka. Tak říkám, že jo a ona že má prý moje "cute" fotky z Promu. Tak to teda vůbec nevím, kdy mě kdo fotil. No, asi to vypadá vtipně :) Pak šla kolem jedna holka, s kterou jsem měla minulé pololetí hodinu Health a Dance, která celou moji konverzaci s tou paní slyšela. Pak se mě zeptala, kdy odjíždím a tak. Když jsem jí to řekla, tak na mě jaksi vykulila oči a říkala, že moje angličtina se fakt hodně zlepšila. No nevím, mě to teď už ani nepřijde..
Zítra nenapíšu na 100%. Starší bratr má koncert a pak mám hodně chemie - v pátek píšeme test. A 10stránkové testy z chemie už známe, že :)