a bright bright bright sun shiny day ☼

Dnešní den byl naprosto úúúžasný!
Ráno jsme byli jak jinak než v kostele. A jak jinak než že se tam opět brečelo :)
Na začátku totiž každý může pronést nějaké oznámení nebo tak. Dneska se zvedl dědeček a řekl, že je po dva roky prosil, ať se modlí za jeho sestru, která měla zákeřnou rakovinu. Všem moc děkoval a oznámil, že dnes tam s námi jeho sestra může být. Na což se zvedla Auntie Hellie a se slzama v očích řekla, že je úžasné, že se za ní modlili lidi, které předtím v životě neviděla. Bylo to takový celkem dojemný.

Dnešní Sunday School byla hooodně dobrá. Ona to totiž už nějakou dobu není taková ta typická Sunday School, protože si tam prostě jen povídáme. Dneska jsem se hodně bavila s Maxem, kterej mi vykládal o jakési párty nebo co to :D Pak přišla Mrs. Janice a vykládala nám o svých zážitcích z "college dorms" (= prostě kolejích na univerzitě). Určitě by stálo za to napsat článek o uvinerzitách, protože college dorms a všechno tak okolo univerzit je hooodně jiný než v Čr.
No, ale nejvtipnější na tom bylo, že nám Janice v Sunday School, kde by se měla probírat Bible, povídala o tom, jak ji pořád vyháněla spolubydlící z pokoje a tahala si tam kluky a jak teda ona musela spát u jiných kluků na pokoji..no zacházela až moc do detailů. Skončila to vyprávěním o tom, jak poznala svého manžela, kterému teď chce představit svého bývalého přítele z univerzity, aby se na vlastní oči přesvědčil, jak byla zoufalá. No dobry :D
Po Sunday School jsem si dala závody v běhu s Nickem, to je teď celkem častý, protože Nick nadává, že mě nemůže porazit :D
Když jsme přijeli z kostela, dali jsme si oběd a pak jsem si volala s nejlepší kamarádkou, z čehož jsem měla ještě lepší náladu, že? :)) Pak jsem chvilku taky volala s rodinou a kolem třetí jsme jeli do centra na koncert Palmetto Bandu, který byl na počest Memorial Day (den na počest padlých vojáků), který je zítra (a proto nemusím do školy, joooo!:)). Koncert byl celkem dlouhej a moc hezkej, ale byla mi tam díky klimatizaci celkem zima a taky jsem měla děsnej hlad :D To jen tak mimochodem :D Nejvíc se mi líbila skladba, která se hrála na počest Armed Forces. Nejspíš to byla asi nějaká hymna (já fakt nevím), protože vždycky když se hrál nějaký úsek, měli si stoupnout lidé, kteří byli v různém odvětví armády. Každé odvětví má asi svůj kousek této skladby, protože lidé to rozpoznávali a opravdu si každou minutu stoupla jiná skupinka lidí. My ostatní jsme samozřejmě tleskali. Byl to moc hezkej zážitek :)
Po koncertě nás Hellie pozvala na večeři do Carrabba´s, což je hodně dobrá italská restaurace. Měla jsem něco jako lasagne (ale nebyly to lasagně :D) s mořskými plody a taky polévku s nějakou rybou, kterou jsem si pojmenovala fishy fish (to Mary strašně rozesmálo :D). Jo, ještě jsme měli předkrm - nějaké toustíčky s rajčaty a sýry. No, bylo toho moc a moc a to jsem si ještě hodně vzala domů (doma jsem o to málem hned přišla, ale to je taky jiná story :D).
Domů jsme dojeli kolem půl osmé a jelikož byl krááásný západ slunce, nahnala jsem všechny před dům, abychom se vyfotili.
Moc děkuju anonymnímu čtenáři za radu ohledně dárku pro host family!!!:) Já už jsem s Pim vymyslela, že jim budu tvořit knížku s fotkami, ale nejspíš až doma v Čr, abych tam mohla dát i fotky, které nafotím po odjezdu z Jižní Karolíny. Nad tím polštářkem popřemýšlím, mám na výběr z více takových dárkových předmětů (hrníčky, plyšáci, různé ozdoby...), takže nakonec něco asi vyberu z toho. Ještě jednou děkuju moc!
Nick má někdy v dohledu nějaké zkoušky ve skautu, takže teď musí trénovat běh na 1míli. Kolem čtvrt na devět jsme si řekli, že teda ještě na chvilku půjdem běhat. Nakonec se k nám připojila Mary, potom i Nathan, taky Jay a nakonec i Hellie. Fakt jsem hleděla! Ti poslední dva se šli ale jen projít, jelikož pro Hellie je to moc namáhavý. Nathan si vzal na vodítko Sandy a většinu cesty šel krokem, ale dokonce se mi ho na chvilku podařilo přemluvit, ať kousek běží :) N.e.s.k.u.t.e.č.n.é.!
No, ale zase bylo děsný vedro a dusno, takže jsme to venku vydrželi jen tak půl hodiny. Potom jsme ještě chvilku seděli na schodech u domu a prostě to byla paráda :)

budou mi chybět..