Potom jsme byly chvilku dole s její mamkou a dívaly jsme se na televizi, kde ukazovaly Japonsko (myslím, že určitě víte, o co jde..).Tady se taky hlavně mluví o Hawaii a Californii. Ms. Lisa nám pak udělala grilled cheese sandwich a před pátou jsme vyrazily zpátky ke škole. Byla s náma i Macy, je to nejlepší kamarádka Caroline, která je taky v týmu. Ta se v pátek během té jízdy do školy pěkně "vybarvila", ale nebudu to tady komentovat - nikdy nevím, kdo si to čte a taky kdo si to může překládat, že.
Před školou nikdo nebyl, tak nám došlo, že už asi budou ve školním autobuse na jiném parkovišti. Tak jsme musely rychle proletět celou školou. V autobuse jsme každá dostaly Subway sandwich (mňam!). Ten řidič autobusu byl takovej nějakej zmatenej, protože jsme se cestou trošičku ztratili. Chudách Coach byl trošku nervózní :D
Tentokrát jsem celý zápas natočila na kameru a opět jsem pěkně zmrzla. Holky prohrály 3:1, ale Irmo je prý nejlepší tým v SC, takže myslím, že je to v pohodě. Po cestě zpátky jsem trenérovi dala jeho MacBook a kameru, co mi svěřil (být ním, tak bych to teda nedělala :D), aby se na to podíval. Pak jsem poslouchala s Pim hudbu, když v tom jsem slyšela, jak na mě volají holky. Úplně křičely, tak jsem vůbec nevěděla, co se stalo. Stalo se to, že Coach byl strašně nadšený z toho, jak jsem tu hru natočila a ukázal to holkám, které mi strašně děkovaly. Já si fakt připadám, jak kdyby mě ten tým strašně rozmazloval. Pořád mi někdo děkuje za to, co dělám, ale já toho zas tak strašně moc nedělám. A když už, tak mě to hlavně baví a dělám to ze své vlastní vůle..
Do školy jsme přijely kolem půl desáté večer. Přijel pro mě Jay. Nejdřív jsme zavezli Pim domů, takže jsem doma byla tak v deset. Než mi rozmrzly všechny prsty, bylo jedenáct :D
Sobotu trošku zkrátím. Asi o půl druhé mě Jay zavezl do God´s Store House, kde jsem dobrovolničila - i s Nathanem. Je to prostě takový dům, kam chodí lidé, kteří se sami nemůžou uživit. Když se tam zaregistrují, můžou se tam chodit najíst, děti si můžou vzít nějaké hračky a tak.
Nejdřív jsme s Nathanem balili pečivo, potom jsme vyskládávali do jedné místnosti různé hračky, které byly darovány. Byly tam fakt strašný blbosti, ale ten vedoucí nám říkal, že ty hračky budou během jednoho dne všechny rozebrané. Taky nám ten pán říkal, že si klidně můžeme něco malého odnést, ale to by mi svědomí asi nedovolilo..Nathan si ovšem odnesl nějakého strašně starého Game Boye nebo co to je. Spíš to ale chtěl tak jako "do sbírky".
Potom jsme šli do další místnosti, která byla ooobrovská a taky plná hraček. Takový sklad. Tam nás zavedli do jednoho rohu, kde bylo šíleně moc vánočních dárků. Dostali jsme úžasný úkol - všechny dárky jsme musely vybalit = měla jsem druhé Vánoce :) Rozbalování dárků mám hooodně ráda :) Ty dárky byly určené pro zaregistrované děti, které se však ale s rodiči od Vánoc neukázaly. Většina dárků bylo nějaké oblečení, všechno úplně nové. Pak nějací plyšáci, kosmetika, knížky a hračky. Poslední úkol byl zavést obrovský vozík s jídlem do skladu. Celkově jsme tam byli asi dvě hodiny a půl, ale strašně to uteklo.
V sobotu jsem taky měla jít nějak s Austinem, který si do SC přijel pro poslední věci, které se musely převézt do Michiganu. Z jistých důvodů to ale nějak nevyšlo, takže jsem pak už jen byla doma. Vzhledem k tomu, že jsem byla šíleně unavená, mi to ani tak moc nevadilo.
Dnes jsem vstávala o půl sedmé, ale teoreticky to bylo o půl šesté, protože se tady dnes měnil čas (vám ještě ne, že?) O půl osmé přijel Grandpa a tak jsme se vydali na cestu do Greenville. Cesta trvala asi dvě hodiny. Nejdřív jsme jeli k hotelu, kde byl Nick už od pátku, protože celý víkend trénovali na koncert. Tam jsme mu vzali věci a jeli jsme na "brunch" (něco mezi snídaní a obědem). Ten jsme měli v Golden Corral. Byl to styl "all you can eat" asi za $8. Na snídani nás všechny pozval Grandpa. Hned na začátku jsem ale udělala celkem chybu. Stáli jsme v nějaké frontě a já myslela, že je to na placení (platilo se hned u vstupu), ale ono ne. Byla to fronta na pití. Tak jsem z toho byla nějaké zmatená a když se mě zeptali, co chci, vůbec jsem nevěděla, tak jsem jen řekla, že to samé, co měl Nathan, který byl přede mnou. To jsem ale nevěděla, že si dává Mountain Dew. Nikdy jsem to předtím neměla a dobře jsem dělala. Ble, jenom jsem to ochutnala, bylo mi blbě.
Jídla tam bylo fakt neskutečně. Od steaků, přes ryby, vajíčka, pizzu, různé koláče, dorty, cookies a já nevím co všechno. Měla jsem kousek špenátového koláče, nějaká míchaná vajíčka (ale ne, tak jak je znám z Čr, tohle bylo po nějakém americkém způsobu = byla v tom nějaké maso a klobáska nebo co = nic moc) a mexickou rýži. Pak jsem si taky dala brownies (mňaaaam!) a horké višně. Jo pak taky pomeranč a hroznové víno. A pak už jsem nemohla :D Ale kdyby jste viděli, co si dali ostatní. Hahaha :D Byly jsme tam asi hodinu a půl!
Pak jsme se přesunuli k Furman University. Kat mi říkala, že je to něco jako "Harvard jihu". Myslím, že je to soukromá škola = bez stipendia se to nedá. Všichni mi říkali, jak je to krásná universita, tak jsem se strašně těšila.
Hned jak jsme vjeli do toho areálu, moje první reakce byla: "No to mě ehm ehm ehm..! :D
Ne fakt jako - úžasný, krása, nádhera, neskutečný..! Takže jsem hned fotila jako o život. Ta univerzita je fakt nádherná a její areál je šíleně obrovský. Je tam strašně moc budov (asi něco kolem 70), jezero, víc než deset sportovních stadionů a různých hřišť.. a to všechno v nádherné přírodě. Na každém kroku jsem viděla veverky :)
Mami, teď si to nečti.
Už jsem nad tím přemýšlela dřív, ale když jsem se tam tak procházela..
Mami, ty si to čteš, že?
..tak jsem si tak uvědomila..
Jak chceš, já jsem tě varovala..
...že mě strašně láká jít na univerzitu v USA. Nemyslím třeba zrovna na Furman, ale prostě se mi ta představa nějak líbí. Samozřejmě nevím, jestli bych to zvládla, protože abych dostala nějaké hooooodně a hoooodně velké stipendium, musela bych asi dost zabrat..A taky nevím, jestli bych se podruhé dokázala vzdát svého "českého života", protože ten se od toho amerického celkem dost liší. Každopádně k tomu, abyste se mohli hlásit na jakoukoliv univerzitu v USA, musíte složit testy SAT nebo ACT (a nebo taky oboje). Tak jsem si říkala, že bych mohla využít toho, že jsem tady a mohla bych jeden z nich zkusit - bylo by to SAT, protože na ACT by mi asi nevyšel žádný termín. Nejspíš asi zajdu za svou školní poradkyní a uvidím.. Ty testy se ale dají napsat i v Čr.
No, takže mám hodně nad čím přemýšlet. Zatím je to jen takový "nápad" = neboj, mami, tak hned nikam zase neodjedu.
Ale zpátky k All State. Celý koncert byl krásný. Byl rozdělený na tři části - Juniors (7. a 8. třída), Clinique (Freshmen, Sophomores) a Seniors (Juniors a Seniors). Celé to trvalo asi tři hodiny a půl. Byl celkem nadlidský výkon vydržet tam sedět tak dlouho, protože tam nešla klimatizace = nedalo se tam dýchat. Navíc dneska bylo celkem dost vedro. Ale nějak se to zvládlo :)
Po koncertě jsme se vydali na cestu zpět. Mimochodem Greenville je taky moc hezké město. Škoda, že jsme neměli víc času na procházku.. Stavili jsme se na večeři v Ruby Tuesday, kde jsem si dala vegetariánský hamburger a "nekonečný salát" (mohla jsem jít k pultu, vzít si, co jsem chtěla a kolik jsem chtěla). Jelikož jsem se dala ten salát jako první a byl strašně dobrý (měli tam strašně moc věcí - od normálního salátu, přes červenou řepu, olivy, cizrnu, kukuřici, slunečnicový semínka, rajčata, několik druhů sýru...prostě straašně moc věcí). Když mi donesli dva mini veggie hamburgers, snědla jsem jeden a druhý jsem si vzala s sebou - zítra na oběd:). Taky jsem k tomu měla hranolky, což s radostí snědl Nathan. Večeři zase zaplatil dědeček a to všem. To už mi bylo blbý, ale dědeček nechtěl o ničem slyšet. Tyjo, dneska za nás všechny zaplatil fakt dost, vážně je mi to blbý..
Cestou zpátky jsme s Nickem v autě seděli v třetí řadě. Někdy minulý týden, asi ve středu, jsem si na trénink zapletla culík (to je divný slovo:D) a Nick pak doma žasl nad tím, jak jsem to mohla udělat, když si na tu hlavu zezadu nevidím :D Tak jsem mu to předváděla. Dneska si Nick vzpomněl, že se to vlastně chce naučit, takže jsem ho to po cestě učila. Pak mi celou cestu zaplétal vlasy. Asi mám novou host sestřičku Nicholasku :D Nathan se po cestě s dědečkem učil francouzštinu, což byla celkem sranda poslouchat :D
Domů jsme přijeli asi v osm, takže se divím, že ještě píšu článek, protože jsem dost unavená. Ale v týdnu bych to asi nestihla dopsat :P
Tohle jsou všechno fotky z
Furman University
McAlister auditorium - tady byl koncert
no není to borec? :)
taková "malá školní jídelna" - dining hall
A.G.Furman
0 komentářů:
Okomentovat