"And the Golden Award goes to..."

Když jsem se šla ve středu projít ven, silnice už byly skoro suché, ale zato ty jejich "chodníky" byly naprosto zledovatělé, takže jsem šla jak šnek a měla jsem co dělat, abych nespadla. Všichni jsme si ale říkali, že ve čtvrtek už se do školy určitě půjde. Navíc mělo být jen půldenní vyučování, takže bychom ve škole byli jen do dvanácti. Na stránkách školy se pak objevilo, že je možné, že se začátek vyučování posune na deset, opět kvůli školním autobusům. Byli bychom tam teda aspoň ty dvě hodiny, i to se počítá = den by se nemusel nahrazovat jindy. Ale samozřejmě, že večer opět zazvonil telefon a bylo nám oznámeno, že je škola zase zavřená. Super. Celkem mě to naštvalo, protože většina tohoto týdne byla taková smutnější a já už jsem se na trošku rozptýlení ve škole docela dost těšila. Vůbec nechápu, proč to zrušili, když ty silnice byly fakt suché. Nakonec jsme aspoň měly trénink, kde nás bylo jen tak osm. A taky byla celkem zima. Trénink jsme měly na parkovišti, protože všechna hřiště byla plná ledu, takže jsme tam klidně mohly bruslit. Samozřejmě jsme musely běhat, jak jinak. Pak jsme různě skákaly přes překážky a posilovaly (na zemi na parkovišti to fakt nebyl zrovna nejlepší nápad). Z tréninku jsme opět odcházela zničená, takže jsem si doma jen lehla. Přišli sem Nickovi kamarádi, takže tady pak bylo taky celkem rušno. Myslím, že jsem si pustila Přátele a pak jsem šla brzo spát.
V pátek v devět jsem měla jít na trénink. Vzbudila jsem se celkem brzo a kvůli jistým okolnostem jsem měla hoodně špatnou náladu, tak jsem usoudila, že na trénink nepůjdu, i když za to dostanu nějaký trest. Stejně bych tam byla tak k ničemu. Místo toho jsem se kolem osmé sebrala a šla jsem běhat sama. Vzhledem k tomu, že bylo -8C, bylo to celkem zajímavý..Cestou jsem nepotkala vůbec nikoho, jen lidi z projíždějících aut se nemálo divili. Ona byla fakt zima jakože. Taky na mě někdo troubil z auta - byla to Danielle, která mě chtěla vzít na trénink. No vůbec.
Večer jsme pak s Nickem začali hrát Rock Band, což nám nějak moc nešlo. Tak jsme pak hráli Maria na Wii, což byla celkem sranda, jelikož jsem mu to pořád kazila :) Ale Nick se mnou má naštěstí trpělivost.
Včera ráno jsem šla zas běhat. Potom jsem si zařizovala dobrovolnictví v nemocnici, což jsem ještě nedodělala, tak doufám, že se mi to snad zítra povede. Taky jsem se začala trošku učit, ale fakt mi to vůbec neleze do hlavy. Pak jsem se dívala na film, Imagine Me and You, od kterého jsem toho moc nečekala, ale nakonec mě celkem příjemně překvapil. Akorát to byl britský film, takže se mi tomu opět hůř rozumělo. Ten britský přízvuk mi teď připadá strašně komicky, fakt.
Na večeři jsme měli Macaronni and Cheese a když se Mary nedívala, Nathan si do toho nalil strašně moc kečupu, což Mary celkem naštvalo a řekla, že už mu ten kečup nebude kupovat. K tomuto jídlu je to totiž zrovna celkem divný. Já mám kečup hodně ráda, ale tohle bych neudělala.
Po večeři se kluci dívali nahoře na televizi, já jsem si hrála s pesanama v obýváku, kde byla i Mary. Tak jsme si začaly povídat a nakonec jsme si povídaly asi tři hodiny, nějak to uteklo. Ale bylo to hodně zajímavý. Mary mi říkala, kde všude byla, pak jsme se bavily o tom, co bych v USA měla vidět a tak. Fakt zajímavý :)
Když domů volal Jay z New Jersey, šla jsem se podívat za klukama. Nick tam měl Plea, to je ten jeho dinosaurus, tak jsem si s ním hned "hrála" :) Když mi Nick řekl, že ta hračička stála $400, málem mi vypadly oči z důlků (zaokrouhleně něco kolem 8000kč). Prý to má nějakých 35motorků, 15 počítačků, nějaký receptory a kamerku. Taky se do toho dá dát paměťová karta, což je vlastně Pleův mozek, tím pádem dělá různé efekty. Na čele má tu kamerku, takže vás vidí a reaguje. No celkem sranda. Říkala jsem Nickovi, že si ho asi odvezu do ČR, tak mi teď pořád říká, že to teda ne, ať si koupím svýho, že teď jsou nové  a ještě lepší generace. Samozřejmě mi to hned všechno začal zapáleně popisovat :D
Nickovi se dneska ráno strašně moc nechtělo vstávat. Vstal asi pět minut před odjezdem do kostela. Když přišel dolů, my s Nathanem jsme jedli snídani. Nick byl strašně rozčepýřenej, rozespalej a takovej nerudnej a tak mě strašně pobavilo, když mu Nathan takovým jemňoučkým hláskem z vesela řekl "Good moorning, Sunshine!" :D
V Sunday School byla hooodně velká sranda. Fred nám říkal o nejtrapnějším okamžiku v jeho životě. Nebudu to tady vypisovat, protože by to bylo na dlouho, ale smála jsem se moc. Ještě jak to vyprávěl..no nemělo to chybu :) Na konci hodiny se mě Seth ptal, jestli už jsem liskla Nathana :D Tak jsem řekla, že ještě ne. Asi jsem to trošku zakřikla...
Hned jak jsme se vrátili, Nathan si hned dal poslední macaronni and cheese a zas tam nalil straašně moc kečupu, což Mary už totálně vytočilo. Tak jsem ho za to bouchla (samozřejmě, že jen tak "lehoučce" :)). Potom se vrátil Jay. Nevím proč zrovna tam, ale všichni jsme byli asi tak hodinu v kuchyni, kde Jay vykládal jak se měl a pak jsme si s Nickem hráli s Pleem. Teda, já jsem mu ho spíš pořád brala, což se mu nelíbilo :D Tak se měl pořád snažil lechtat a když mu pomohl Nathan, už jsem se neměla jak bránit. Musela mě zachránit až Mary :)
Pak jsem se chtěla učit anatomii, ale opět se mi to moc nedařilo, tak jsem šla ven. Měli jsme jít do kina, ale to se mi moc nechtělo a nakonec stejně ani kluci nešli a místo toho jeli s Jayem k dědečkovi opravit ty jejich vlaky.
Kotník už mě sice nebolí, ale stejně s těma nohama opět něco mám. Teď to nebudu rozebírat, ale doufám, že je to jen tím, že na to běhání nejsem zas až tak strašně moc zvyklá. Doufám!
Zítra ráno mám trénink, tak to ještě zkusím. Jinak asi budu muset jít v úterý do Training Room. To jsem se totiž nezmínila - zítra taky nemáme školu, jelikož je Martin Luther King, Jr. Day = státní svátek.
Jay zítra zase odlétá do Utahu, teď nevím, na jak dlouho. Ale je to šílený, vždycky je doma jen jeden den. Dneska jsmě měli takovou větší večeři, Jay griloval a já jsem se strašně přejedla :D Měli jsme grilované kuře, což bylo hooodně dobrý, pak nějaké klobásky, které jsem ale nezkusila, k tomu brambory ve slupce, fazolky a rolls. Nathan ale zase naštval Mary, protože ta mu dala talířek s rolls, aby je dal na stůl. Po nějaké chvilce Nathan zmizel a když se vrátil, Mary se automaticky zeptala, kolik jich snědl. To on dělá normálně - něco straaašně nenápadně vezme, někde se s tím schová a potají to sní :D To mi připomělo: V Sunday School si Nathan vzal dvě plechovky Mountain Dew. Mary nemá ráda, když to Nathan pije, tak mu pořád říká, jestli ví, kolik je v tom cukru a tak. Ho to samozřejmě štve, tak jsem ho trošku poškádlila a tentokrát jsem se ho zeptala já, jestli ví, kolik je v tom toho cukru. Nathan se na mě jen tak podíval, zvedl obočí a řekl: "Vypadám jako někdo, kdo by se o to zajímal?" :D
U večeře mi pak Nathan "nadal", že jím strašně pomalu (záviděl mi, že já jsem ještě měla rolls, kdežto on to měl všechno během dvou minut snězený :D). Ne ale fakt, v životě jsem neviděla nikoho, kdo by jedl tak strašně rychle. Já vím, že už jsem to psala hodněkrát, ale prostě...každou večeři mě to udivuje. Po jídle ještě Mary dělala cookies a my s Nickem jsme chvilku hráli Maria.
V osm jsem si vzpomněla, že jsem na Silvestra viděla upoutávku na předávání Golden Globe Awards, tak jsem si to hned v televizi našla a dívala jsem se v play room. Pak za mnou přišli i kluci.
Co k tomu říct...
Jennifer Lopez měla celkem "nezrovnakrásné" šaty, Angelina Jolie sice měla hodně hezký šaty, ale zato se tam pořád lepila na Brada Pitta a kameraman to asi shledal za hodně zajímavý, tudíž tam byli každých pět minut. Ovšem nejvíc mě dostalo, když se tam u mikrofonu zjevil Justin Bieber (ne, naštěstí nezpíval, jen vyhlašoval, ale i tak stačilo). Ale abych jen nekritizovala :) Strašně se mi líbily některé projevy, bohužel ty herce moc neznám, tak už asi ani nepamatuju, kdo co řekl. Jediný projev, co si pamatuju, měl Robert Downey Jr. z Iron Man. To bylo hodně vtipný :) Taky Robert De Niro měl moc hezký výstup a stejně tak Jim Parsons z Big Bang Theory. Nedívala jsem se ale až dokonce, protože zítra ráno musím vstávat na trénink a ještě jsem sem chtěla něco napsat. Uff, nakonec tento článek píšu přes hodinu! A to jsem chtěla jít dřív spát :/

 nejsou to moc kvalitní fotky, neměla jsem u sebe foťák..

led..

a zase led..