..aneb co jsem tak v poslední době dělala.
Tak třeba v pondělí jsme mi s Mary jely vyměnit UGG boots, které jsem dostala na Vánoce. Myslela jsem, že to bude kousek, ale ono to odsud bylo asi půl hodiny. Cestou jsme se stavovaly ještě ve dvou obchodech, kde Mary něco potřebovala (ani nevím co, protože se mi do obchodů nechtělo a čekala jsem v autě). Boty nám vyměnili v pohodě a měla jsem celkem štěstí, protože měli poslední pár v mém čísle. Tak jsem byla ráda :)
Boty jsem pak samozřejmě musela hned vyzkoušet, takže jsem šla na pěkně dlouhou procházku. To byla ještě celkem zima a já si bohužel zapomněla rukavice, takže ruce jsem měla ledový, ale nohy…áááá, ty boty jsou jak kamna :)
Bylo strašně hezky, ale bohužel už druhý den bylo po sněhu. Pořád jsem se nějak neměla k tomu to otočit a jít domů. Nakonec jsem byla venku fakt dlouho.
Jinak jsem taky hodněkrát volala s Českem, musím toho využít, když mám čas. V průběhu školního roku už to zas nebude nic moc. Hodně jsem spala, dřív než v devět mě z postele nikdo nedostal :D
V úterý mi taky přišel lehce opožděný dárek z Česka (:)) a s ním i nějaký dopis. Na ten jsem celkem hleděla, protože byl poslaný z Columbie. Že neuhádnete, kdo mi psal?
Normálně mi napsala Ms. Sweeney! Poslala mi takovou kartičku, kde mi ještě jednou moc děkovala za ten vánoční dárek, co jsem ji dala (takové dárkové balení s parfémem a nějakým krémem Japanese Cherry Blossom, který mě zaujal v Body and Bath). Psala, že to používá často a že je to ode mě moc hezký. Pak mi taky popřála hezké svátky. To je od ní myslím moc hezké gesto. Řekla bych, že popularita Ms. Sweeney u mě ještě víc vystoupala, ale neřeknu to, protože Ms. Sweeney už snad ani radši mít nemůžu. Škoda, že si ji nemůžu odvézt zpátky do ČR :D
Jinak jsem taky cvičila s Wii, právě teď jsem skončila. Strašně mě štve jeden cvik, „plank“. Ten určitě znáte. Je to takové to, jak se musíte držet na loktech. Já ho tak strašně moc nesnášim a vždycky u něho nadávám jak špaček :D Tím víc, když ho cvičím s Wii, protože mě to tam na mě pořád mele kecy a pak mi to dá málo bodů L:D ale musím ho dělat, jelikož ho děláme i na trénincích socceru, takže aspoň mi to pak půjde líp. To mi připomíná, že mi dneska Coach Justin poslal sms, kde oznamuje, že tréninky začínají v pondělí. Ten už se beztak nemůže dočkat, až nás zase zničí :D Dneska jsem s Wii i běhala a to si celkem připadám jako blbeček, protože tady lítám po celým dolním poschodí.
Když jsem dneska cvičila, kluci si zrovna šli dávat oběd (jakmile odbije půl dvanácté, vrhnou se do kuchyně) a celkem mě rozesmáli. Nathan si připravoval nějakou tortillu a kdyby jste viděli jeho tortilly, celkem byste se taky zasmáli. Vždycky tam nahrne tunu toho jejich žlutého (nebo oranžového, nevím:D) amerického sýru, masa a ještě jakési omáčky. K tomu si dá nějaké brambůrky a za minutu je to pryč. Ale dneska mě fakt dostal. Když si to připravoval, pořád to komentoval asi nějak takhle: „Táák, teď si vezmu tu zdravou tortillu, na to dám hodně zdravého sýra, zdravé maso a ani zdravé chipsy nemůžou chybět.“ Nevím, jestli to říkal schválně kvůli mně, ale fakt jsem se zasmála. Do toho mu Nick začal vykládat, jak je to nezdravé a tak a že on, on si teda dá spaghetti. To je zase Nickovo.
Za poslední tři dny jsem měl pár chvilek, kdy jsem byla tak nějak bez nálady. Ještě k tomu tady včera už rána byla celkem divná atmosféra, což na mě zrovna ten nejlepší dopad nemělo, takže jsem se šla zase radši projít ven, abych se tady nezbláznila. K večeru jsem jen tak ležela a poslouchala hudbu. Před večeří za mnou přišla Mary a ptala se mě, jestli jsem v pohodě. Řekla jsem jí, že nic moc, tak mě objala a řekla, že když už nic, aspoň do té školy nemusím. Taky pravda.Potom na mě byla strašně hodná a u večeře zase byla sranda. Byl tady na večeři Paul, Nathanův kamarád a to byla celkem sranda, jak se před ním Nathan předváděl :D Nick si zas dělal svoje špagetové sendviče - vezme si kousek takového rozpečeného chleba, který se tady vždycky ke špagetám jí, nacpe to špagetami a masem a doslova to hltá. No Mary z toho samozřejmě vždycky šílí :D Ještě k tomu ty špagety kluci doslova inhalují, takže když já jsem byla v půlce své večeře, oni už snědli druhou porci a jelikož třetí už jim Mary nedovolila, pak se na mě závistivě dívali :D
To nevím, jestli jsem se někdy v předchozím článku zmínila, ale Jay je zase od pondělí ve Washingtonu. Vrací se zítra.
Po večeři jsme to s Mary uklidily, kluci odběhli něco hrát nahoru. Potom mi psal Austin (ten, s kterým bych měla jít na ten ples nebo co to), který je teď Michiganu. Mimo jiné jsem se dozvěděla, že už měli asi šest výměnných studentů – všechny z Číny nebo Thajska. Dokonce prý za tou jednou studentkou do Číny na pár dnů jeli. Taky mi psal Ory, který se vrátil z Indiany. No jeho sms fakt stojí za to :D
Potom jsem šla za Mary, která se dívala na nějaký film. Toho filmu jsem viděla tak posledních pět minut. Potom tam Mary pustila další film, který si nahrála na Vánoce, tak jsme se dívaly asi na poslední vánoční film. Už nevím, jak se to jmenovalo, ale bylo to hezký. Ke konci se k nám přidali i kluci, kteří pak po skončení filmu dělali strašný blbosti. Co ale naprosto miluju, je Nickova oblíbená hra. Prostě chodí po obýváku nebo po kterékoliv místnosti, zastavuje se u každé věci, vždycky ji pohladí nebo obejme a řekne ahoj. Nakonec se vždycky vrhne na Mary. Nedokážu to moc popsat, ale je to asi takhle: „Ahoj polštáři, ahoj polštáři dvě, ahoj polštáři tři, ahoj sedačko, ahoj židle, ahoj židle dvě, ahoj boto, ahoj boto dvě…“ No museli byste vidět, jak se u toho tváří, co u toho dělá a jakej má výraz. Fakt se mu vždycky strašně směju. Jinak pro změnu včera jsme tak trošku zlechtali Nathana. Cha!
tady to mám fakt ráda :)
0 komentářů:
Okomentovat