Hned k snídani jsem si dala dýňový muffin, pak jsem nedělala nic moc. V televizi se dával přímý přenos Macy´s Thanksgiving Day Parade. Kolem půl jedné přijel děda a krocan. Vůbec jsem nevěděla, kdy se bude jíst, ale stůl jsme s Nathanem začli chystat už v jednu. Dnes jsme seděli u jiného stolu. U toho se sedí jen při zvláštních příležitostech. Mary dokonce vytáhla nějaký porcelán nebo co to a stříbrné příbory. To by ani nemuselo být.
Potom se děda díval na fotbal, kluci hráli na počítači a Mary s Jayem byli v kuchyni. Ptala jsem se jich, s čím chtějí pomoct, ale pak mi došlo, že bude rozumnější se spakovat. Děda mi říkal, ať se s ním dívám na americký fotbal. To jsem řekla, že tomu jaksi nerozumím, tak mi to začal vysvětlovat. Je pravda, že když trošku znám pravidla, je to zábavnější, ale stejně je to pořád podle mě jedna velká pračka.
Kolem druhé jsme byli u stolu, kde Jay pronesl požehnání. Potom se všichni zas vrátili do kuchyně, kde si každý vzal, co chtěl. Všechno bylo moc dobré. Měli jsme krocana, nějakou dušenou uzenou šunku, fazolky, stuffing (taková nádivka), rolls (čerstvě upečené pečivo, nevím, k čemu to přirovnat), a taky sladké brambory. To jsem nejdřív myslela, že to budou nějaké brambory s cukrem nebo tak něco. Pak jsem je ale uviděla. Byly úplně oranžové. Tak jsem si myslela, že je Mary s něčím uvařila, ale ona mi pak říkala, že už se tak kupují a že jsou o hodně zdravější než ty normální a mají hodně karotenu (proto ta barva). Nathan u stolu ale zas začal dělat scény, že ty brambory jíst nebude, tak se tam furt dohadoval. Až na to to bylo v pohodě. Po jídle jsme všichni zůstali u stolu a povídali si. Většinu času o Nathanově nové škole.
Akorát jsem moc nepochopila, proč tomu říkali večeře, když jsme jedli ve dvě. Mary sice říkala, že nám zbylo jídla tak na deset dní, ale podle mě to bude spíš tak na dva dny, jak je znám.
Nádobí jsme opět uklízeli jen já, Jay a Mary a dneska poprvé Jay dolů zavolal kluky, aby pomohli. Moc se jim nechtělo, ale tak co už. Když jsme to všechno sklidili, kluci opět něco hráli nahoře a ostatní se dívali na fotbal. Ve škole mi všichni říkali, že Díkůvzdání je jen o jídle, spánku a televizi, ale moc jsem tomu nechtěla věřit. Tak mě trošku mrzelo, že se to potvrdilo. Jelikož mě ten fotbal nebaví, nedělala jsem zase absolutně nic. Tak jsem si jen tak z nudy lehla a ležela jsem tak hodinu. Pak mi Mary řekla, že jdou kluci dávat osvětlení na dům. Takže konečně něco na práci. S Nathanem jsem nazdobila strom, s Nickem jsem nazdobila keře. Potom jsme před dům dali pana Sněhuláka a pana Tučňáka. Když se tučňák sám nafoukl, podala jsem mu ruku a řekla jsem mu, že ho ráda poznávám, z čehož měli ostatní druhé Vánoce a pořád to opakovali dokola.
Kolem šesté jsme si všichni dali dezert - někdo můj štrúdl, někdo Pumpkin Pie. Grandpa mi štrúdl pořád chválil, tak jsem byla ráda :) Kolem šesté Grandpa odjel domů a jelikož nám všem koupil lístky na zítra do kina na Harryho Pottera a Jay si vzpomněl, že vlastně neví, o čem byl šestý díl, pustili si ho s Mary na dvd. Tak jsem se dívala s nima. Nevím, čím to je, ale ta angličtina z toho filmu se mu zdá úúúplně jiná, než kterou tady slyším každý den. Ale většinu jsem rozuměla.
Jelikož jsem mimo ten štrúdl od té "večeře ve dvě" nejedla, tak mám celkem hlad. Asi si ještě něco dám a u toho se podívám na jednu epizodu Přátel - Díkůvzdání :)
Jinak zítra je Black Friday. To znamená, že se obchody otvírají už tak ve čtyři ráno, všichni se tam nahrnou a nakupují zboží s velkými slevami. Už teď někteří stanují před obchody.
Já se na to můžu leda tak vykašlat :)
0 komentářů:
Okomentovat