No running!

Jediný způsob, jak se dokážu učit, je v posteli. Má to svoje nevýhody. Včera jsem u anatomie usnula :D

Takže jsem si to četla aspoň ráno v cafeterii. Když jsem už chtěla jít do třídy, potkala jsem Jeswina. Proto jsem se s ním do cafeterie ještě na chvilku vrátila. Za chvilku přišla Sundiz. Tak jsem zase pěkně odešla. Hrdličky :D

Cestou do třídy jsem dneska potkala birthday girl s balónkama a plyšovou korunkou, takže jsem se zas musela smát. Ach jo :D

Když zazvonilo, ve školním rozhlasu se ozvalo, ať jdou všichni, co píšou test, do auditoria. Takže jsem se vyhla testu z anatomie.

Místo toho jsem ale seděla tři hodiny v auditoriu a psala první část testu z angličtiny. Museli jsme napsat essay na téma „Vzpomínka, na kterou nikdy nezapomenu“. Téma se mi líbilo, takže nebyl problém na to něco napsat. Ovšem…ach ta gramatika J

Zítra mě čeká druhá část, tak jsem zvědavá, jestli tím vůbec nějak prolezu.  Co mě ale celkem štve je to, že zameškám strašně moc anatomie. Jelikož mám každý den blok = dvě hodiny anatomie, zameškám tak šest hodin ani nemrknu. A to máme psát v pondělí velký test. Zítra po škole asi budu muset zajít za Ms. Starz.

Takže jsem přišla až na konec US History, kdy už jsem toho moc nepochytila. V hodině Health jsme dneska zase probírali, jak se chovat zodpovědně.

Po Health jsem spěchala do Main Hall, jelikož se tam dneska objednávaly ty věci pro seniors. Naštěstí jsem tam byla celkem rychle, takže jsem čekala jen tak čtvrt hodiny. Koupila jsem si to tričko a mikinu – tu jsem si zkusila až doma a musela sem se smát. Vlezu se do ní tak dvakrát, možná i třikrát :D Nevím proč, ale neprodávali velikost S, ale jen M. Tak proč ne no J

Potom jsem šla rychle na oběd, kde už nebyla fronta. Saláty nezbyly, takže jsem si dala bramborovou kaši a nějakou housku s krůtím masem nebo co to, k tomu kukuřici. Dneska tam byla jiná vydávající. Když viděla, že se nemůžu rozhodnout, jestli k tomu chci kukuřici nebo špenát, dala mi oboje. Pak mi řekla, že si klidně můžu dávat vždycky oba dva druhy zeleniny, ale že většina lidí to nechce, tak je to celkem ojedinělé. K tomu jsem si dala ještě kompot a samozřejmě mléko. Ale jelikož na mě dneska nezbylo kakao, mléko jsem nevypila, protože mi normální nechutná. Mimochodem na kaše byla politá nějakou hnědou omáčkou, něco jako u nás UHO – tady se tomu říká gravy – nevím, jestli je to napsáno správně.

Dneska jsem se na začátku English bavila s Austinem. Je z Charlestonu, kam teď v sobotu pojedu, tak mi radil, kam se jít podívat. Potom jsme probírali E. A. Poe – Raven (=Havran), takže to mě bavilo J

V Dance byla celkem taky sranda. Ms. Harrison různě třískala do bubínku a my jsme se na to museli pohybovat. Potom jsme si hráli na loutky. Kdyby mě pořád nebolel kotník, byla by to super hodina.

V Latině jsme opakovali, zítra píšem velký test.

Po vyučování stejně jak včera = převléct se, pro led, na hřiště. Tentokrát ale na hřišti byla i Coach Y. Hned jak mě viděla, ptala se, jak to jde. Tak jsem ji říkala, že nic moc, ale že jsem včera zkoušela běhat. Ona řekl, že to ví a že spolu pak ještě s Kennedi zajdem do training room.

Potom se sešly všechny holky a Coach Y. nám oznámila, že stav její nohy po operaci není vůbec dobrý a že s náma do konce sezóny pravděpodobně nebude. Ona sama už běhat nebude nikdy. Měla se vrátit už 11. října, ale do nohy se ji dostala infekce, takže je to dost špatný. Je to její 11 (!) operace té nohy, takže je to fakt nějak riskový. Coach Y. má tak 24let a dělala závodně atletiku a gymnastiku. Na univerzitě závodně běhala. Jednou se nějak zranila, ale přesto běhala dál = zranila se ještě víc = proto má za sebou tolik operací. Zítra jde na nějaký bolestivý proces a pak se uvidí. Nevím, jestli si to dobře pamatuju, možná se tomu říká drenáž (je to možný?). No, bylo to dost smutný, měla úplně slzy v očích.

Potom ještě Shiela oznámila, že je to její poslední trénink, že musí z týmu odstoupit kvůli známkám. Je to v háji prostě. Další závody jsou ve čtvrtek. Příští sobotu už je kvalifikace do státního závodu. Běží ho TOP 7 a je to nějak složitější s tím postupem do finále. Každopádně jsem teď i já v TOP 7, když je nás tak málo.

Potom jsme šly s Kennedi a Coach Y. za trenérem Sports Medicine. Běhání mám zakázáno, zítra po škole musím do training room. Možná mě taky pošlou k ortopedovi nebo co to. Ale to by bylo asi složitější, vzhledem k mému pojištění. No, měla jsem z toho pěkně špatnou náladu L

Doma mi ji zpravil až Nick. Opustil svůj klarinet a dostal nový nástroj, který jsem předtím v životě neviděla. Co je ale nejlepší, je to, že ten nástroj je skoro větší než Nick. Vypadá to celkem srandovně :D Nick mi tak dvacet minut hrál a strašně si to užíval. Měl hroznou radost, takže jsem měla radost i já J

Pak jsme si dali večeři – tentokrát jenom já a Jay, Nathan to do sebe naházel, když mi Nick hrál na ten supermegaklarinet, kterýmu nevím, jak se přesně říká.

Teď jsem se chvilku učila latinu, ale vůbec mi to neleze do hlavy a ani se mi nechce. Takže jdu beztak spát J

Jo, nevim, co to Oryho popadlo. Každej večer mi posílá něco takovýho:

Dear God

I ask that you watch over all my most beloved friends and family, though even my friends are family.

I ask that you watch over each one of these blessed people as they go to bed.

As each person ges to sleep tonight I ask that you help them become better and closer to you.

Sleep tight and sleep well.

Good bless you because are my family.

Night.

Vám to možná bude připadat divný, mně už to připadne naprosto normální. Je to typicky americký.

PS. Do předchozího článku jsem přidala fotku. Můžete závidět, ale jen potichu :)

z toho stojánku fakt nemůžu :D