Crowders Mountain State Park

V 6.45 jsme vyjeli směr ke nedalekému kostelu Spring Valley, kde byl sraz s ostatníma.

Když jsem viděla všechny, co jedou, cítila jsem se tak nějak zvláštně. Všichni malí skautíci měli stejné tričko a šortky, těch pár rodičů (spíš tatínků) měli také stejná trička. Všichni byli jak kdyby ve vojenských lesáckých barvách a já jediná v červené. Super :D

U kostela jsme byli tak deset minut, dostali jsme pokyny k cestě a pak už jsme jeli do Severní Karolíny – jen já, Nick a Jay. Mary mi s úsměvem řekla, že na kempování vážně není a Nathana si tam ani nedokážu představit.

Jelikož šla spát o půl jedné a vstávala v pět, nějak jsem během krátké chvilky v autě usnula. Probudila jsem se až za hodinu na krátké zastávce ještě v Jižní Karolíně. Za další hodinu už jsme byli v Crowders Mountain State Park v Severní Karolíně.

To klima bylo strašně rozdílné. Po celou dobu tam bylo jak je u nás v ČR teď.

Byli jsme rozděleni do malinkých skupin, takže Nick s námi nešel. Vyšli jsme do hory, cíl byl jasný – horolezectví.

Když jsem viděla směrovku 0.7 míle, říkala jsem si, že tam bude za chvilku, že je to v pohodě. No vůbec :D Na to jak to byla krátká cesta – pěkná makačka. Šplhali jsme tak ¾ hodiny. Někteří ke konci už nemohli, takže se pořád zastavovali. Mě bolely nohy ještě z pátečního tréninku cross country, takže nic moc, ale asi jsem na to nebyla tak špatně, protože se mě pak ptali, jak to, že nelapám po dechu tak jak oni :D

Po nějaké době jsme vyšli na vrchol – asi 1500 m.n.m. Tam jsme si pak deset minut odpočinuli a pak mě začali směrovat k nějaké cestičce, která rázem zmizela, takže jsme opět šplhali po kamenech – jenže dolů! To pro mě bylo snad ještě horší, jelikož vážně nemám ráda výšky. Nikde nebylo zábradlí, takže jsem se někdy musela zachytávt jen těch maličkých stromků, co tam byly.

Potom jsme došli k nějaké šikmé zdi jedné ze skal, kde byl náš cíl. Všichni se začli připravovat. Ještě ráno jsem si myslela, že se tam někde v klidu projdu, zatímco ostatní budou lozit. No vůbec. Nemohla jsem nikam, protože jsme pořád byli na úpatí skály, takže stačil jeden krok a kutálela bych se dolů.

Musím říct, že to lezení jim šlo fakt skvěle. Hlavně některým malým klukům. Byli jsme tam tak čtyři hodiny, mezitím třikrát pršelo. Kolem třetí se rozpršelo strašně moc, takže už jsme šli dolů. Museli jsme zase vyšplhat zpátky po těch kamenech na nejvyšší bod a z toho až dolů po té lepší cestě.

V lijáku to bylo snad ještě horší. Teď už mi výšky byly ukradené, i když mi dobře nedělaly, ale víc mě štvalo to, že ty kameny strašně klouzaly, jak byly mokré.

Nějak jsme to všichni zvádli a sešli jsme dolů na parkoviště, kde už byli i ostatní. Tam jsme zase naskákali do aut a jeli jsme do skaut kempu. Po cestě jsme s Jayem umírali - Nick si sundal ponožky. Naštěstí ta cesta byla vážně krátká :)

Kemp byl vlastně ohraničený les, do kterého měli přístup jen skauti. Sem tam byl nějaký stolek. Po cestě mi Jay ukázal na nějakou budku se slovy, že to je „bathroom“. Aha, „kadibudka“:D

Doma jsem se ptala Mary, jestli jsou tam sprchy. Nevěděla. A já jsem si ještě naivně vzala sprchový gel. No myslíte, že tam nějaké sprchy byly? :D

Nick byl tak hodnej, že mi přenechal svůj stan a spal ve stanu s Jayem.

Dokonce mi ho pomohl postavit, což byla vážně sranda. Pořád kolem nás lítal dvanáctiletej Will, kterej na mě měl šíleně moc dotazů typu: „a jaká je vaše měna? Máte McDonald´s? Burger King? Máte MTV? Disney Channel? A co pizzu? Jak se u vás mluví? Řekni mi něco tou řečí, co mluvíš..“ Strašně jsem se musela smát - i ti, co to slyšeli :D Potom už jsem si z něho fakt dělala srandu a vždycky jsem mu řekla: „tyjo, wille, víš že máme dokonce i zmrzlinu?“

Během večera za mnou pořád lítal a snad mě dokonce i balil nebo co to mělo znamenat :D Nick se za něho asi už pak trošku styděl :D

Pak jsme si dali večeři. To jsem se zase musela smát.

Jay si naskládal všechno nádobí pěkně na stoleček, zapálil si malý plynový vařič a začal kutit. Měli jsme bramborovou kaši, do které ho nám nasypal nějakou minimrkev a kuřecí maso ze sáčku. Ale prostě to by jste museli vidět, jak to všechno vařil. Je to kutil J

Celkem jsem ale hleděla, co tam měli ostatní. Někteří měli třeba instantní vajíčka se slaninou, druzí měli Beef Jerky, z čehož mi bylo tak akorát špatně. Jeden kluk si to tam otevřel, hned se na něho ostatní sesypali a chtěli taky. Dostala jsem kousek na ochutnávku – jednou v životě to stačilo. Bylo to sušené hovězí maso - fakt hnus. Dokonce to bylo nějak sladké.

Jay mi dal kaši do hrníčku. No vlastně ne do hrníčku, protože ten hrníček vyplnil ještě sáčkem, aby se neušpinil :D Když jsem jedla tu kaši, pořád mě tam otravovala vosa. Vedle mě seděla jediná skautka (asi mého věku), vzala mi můj hrníček a krutě ji zabila mou večeří. Dobrou chuť.

Navíc jsem si jen tím, že jsem měla náušnice a sponky, připadala jako naprostá bárbína. Byla to holka od rány J

Když jsem viděla a hlavně slyšela malého Eathona, musela jsem ho vyfotit. Připomíná mi nějakou postavu ze seriálu. Byl to takovej správnej skautík – měl strašně rozumné řeči a ještě ten jeho projev :D Jay mu pak řekl, že ho snad ještě nikdy neviděl v úplně čistém tričku, tak to se pak chvástal, že on taky ne, ale že se dneska snažil :D Hned na to se Nick polil limonádou.

Kolem osmé jsme si všichni sedli k ohni a představili se, protože tam prý bylo víc nových tváří. Dohromady nás mohlo být tak čtyřicet. Během dne se mě lidi ptali, jestli to jsem já, ta exchange studentka from the CZECHOSLOVAKIA. Pak už mě to štvalo, takže když jsem se představovala, řekla jsem, že jsem z České Republiky, NIKOLIV z Československa, takže se pár lidí smálo :D (skautíkům to bylo jedno, ti ani o žádném Československu nevěděli.)

Potom jsme taky drželi minutu ticha za oběti teroristického útoku z 11. září 2001.

Potom nastala aktivita „Thorns and Roses“. Spočínalo to v tom, že každý řekl něco, co se mu na tom dni líbilo nejvíc = rose (růže). Thorn (=trn) bylo něco, co se mu nelíbilo. Dál měl každý říct něco, co se za ten den naučil. Během chvilky se k nám přidal nějaký kluk, který se tam z ničeho nic zjevil. Byl lehce postižený a tuto aktivitu s nám chtěl hrát taky. Jméno už si nepamatuju, ale byl z oddílu, co kempoval někde blízko nás. Byl něco na způsob hlavního vedoucího. Jeho oddíl byl plný podobně postižených lidí a on pro ně pořádal vyjížďky na koni. Všechno nám strašně krásně popisoval, řekl pár zážitků z jeho dne..U ohně během jeho projevu bylo naprosté ticho, až nakonec jsme zatleskali. Bylo to dost dojemné.

Potom jsme opět pokračovali v „thorns and roses“.  Já jsem řekla, že jsem strašně ráda, že jsem s nima ten den mohla být a že celý den pro mě byl novou zkušeností. Jako trn jsem neřekla nic, ale většina lidí považovala za trn ten liják. Když byla řada na Eathonovi, zase jsem se musela smát. Ten kluk je třída. Vzhledem k tomu, že Will večer odjel, měla už jsem pak pokoj J

Někteří se po této aktivitě odebrali do stanů, včetně Jaye a Nicka. Mě se tak brzo ještě spát nechtělo. Vydala jsem se lesem do té „bathroom“, což byl bez světla taky zážitek. Stejně tam nebyla nikde voda a nic, takže můj strašidelný výlet byl celkem k ničemu.

Když jsem došla zpátky k ohni, přišel za mnou Michael, jestli tam ještě nechci chvilku zůstat. Michael je taky maturant, ale na škole ve Spring Valley, asi tak čtvrt hodiny od Ridge View. Je to jeden ze synů hlavního vedoucího. Měl tam s sebou ještě kamaráda Chrise (19), který se chystá připojit k Air Force. Pak mě ještě představili Freddymu, který je původem ze Švédska a teď studuje na univerzitě v Massachussets. Bavila jsem se tam s nima asi do desíti. Chris pak pořád jedl to sušené maso, tak jsem se ho zeptala, jak to může jíst. Začal mi to dlouze vysvětlovat :D Potom mi Michael dal jeho oblíbené American favorite cookies, což už bylo lepší J (to není chyba, tady se neříká favourite, ale favorite). Kolem půl jedenácté jsme šli spát i my.

Byla tam celkem zima, néé jak tady v Jižní Karolíně. V noci jsem se pořád budila. Poprvé jsem se vzbudila a myslela jsem, že už je tak pět ráno. No vůbec. Teprve bylo půl dvanácté a já už jsem byla perfektně vyspaná. Takže jsem pak dlouho nespala a když jsem usnula, stejně jsem se za chvilku probudila, protože strašně pršelo. Až do rána.

Dnes ráno jsem vstala kolem sedmé a s Jayem jsme si udělali ovesnou kaši. Nick ji nemá rád, takže od kohosi vyfasoval koblihy.

Na cestu jsme se vydali kolem deváté. Ze Severní Karolíny jsem odjížděla v ve dvou tričkách a mikině, tady jsem klidně mohla být jen v plavkách.

S Jayem jsme vyčistili stany, které jsme následně postavili do garáže a Jay do nich dal větráky.

Pak jsem se šla konečně osprchovat. Když jsem vylezla z koupelny, Mary už byla doma z kostela, tak se mě ptala, jak se mi to líbilo. Řekla jsem jí, že to bylo super, ale že ta sprcha byla taky super :) Nick se hned Mary zeptal, co měli včera na večeři  = o co přišel :D

Kluci teď dělají úkoly, takže si jdu dodělat laboratorku do anatomie. Potom se půjdu možná půjdu projít. Na večeři má Mary naložené nějaké ooooobrovské maso, tak jsem zvědavá.

Teď za mnou přišel Jay a zas mi říkal, že na to běhání určitě mám - že všichni hleděli, jak jsem tam na ty skály v pohodě vylezla a nebyla jsem tak zmožená, jak ostatní :D asi tady fakt nejsou moc zvyklí na pohyb, protože to zas tak úžasný výkon nebyl..

nejvyšší bod - někde tam v dáli by mělo být Charlotte, ale kvůli dešti byla mlha

můj (Nickův) stan

příprava večeře

můžete hádat, který z nich je Eathon

Nick s limonádou, která později skončila nejen na jeho celé puse, ale i na tričku

tak který je Eathon? :D (vzadu  sedí a směje se  Freddy - ze Švédska)

tohle je ten zvědavý Will, který se ale nechtěl fotit

tohle je Eathon!! :))