":D:D:D"

Co bylo na dnešku vážně skvěly je to, že jsem dostala dva obrovsky záchvaty smíchu :D

První byl během oběda. Potkala jsem tam Oryho (kluk z US History Class, sedí přede mnou). Ten mi mimochodem dával v hodině US History nějaká jabka s karamelem nebo co to bylo. Zajimavy J

Nicméně, hned jak mě zpozoroval, pelášil za mnou, vystál se mnou celou tu frontu a nic si nedal – to jsem moc nepochopila. Mimochodem – našla jsem tam oddíl salátů. Saláty jsou obří, takže to ani během těch 45minut nestihnu sníst všechno! :D Dnes jsem tam viděla dva druhy – jeden s kuřecím masem, co vypadalo zvláštně a druhý s nějakou šunkou. Popadla jsem je do ruky a chtěla jsem se Oryho zeptat, který je lepší, jenže jsem si nevšimla, že místo Oryho mluvím na strašně nevrlou „kuchařku“ (ty úvozovky proto, že všechno jídlo je odněkud dováženo). Ta na mě hleděla, ale pak mi vážně řekla, který je podle ní lepší :D

Asi si tady fakt začínám zvykat, jelikož každý oběd piju mléko – kakao. A to i k salátu, což bych jinak považovala za nechutné. Nějak mi to tady ale nevadíJ

Tímto se dostávám k tomu, že si Ory na chvilku přisedl k našemu stolu. Začal mi tam pouštět strašně moc písniček, šíleně nahlas, takže jsem sluchátko držela metr od ucha :D

Pořád mi opakoval, jak strašně miluje Lady Gagu. Potom pustil klip „Telephone“ – Lady Gaga a Beyoncé, ale to jste fakt neviděli. Mně se ten klip teda moc nelíbí, chvilkami je fakt až úchylný, ale milý Ory mi ho celý zatancoval. Přísahám, zatancoval ho úplně celý. Ory! No mohla jsem se potrhat smíchy a nebyla jsem jediná – hledělo na něho dalších tak dvacet lidí, kteří si asi jen ťukali na čelo :D

Potom pořád opakoval, že musíme vyzkoušet strašně moc amerických věcí, ať nejsem "zaostalá". Že si prý uděláme den, kdy půjdem do kina na americký film, dáme si americkou pizzu a hlavně americkou zmrzlinu s karamelem (a pak nám bude leda tak blbě :/:D). Ory jde s kamarádama do kina teď v sobotu, v rámci nějaké oslavy narozenin, tak mě zval taky, ale já budu celou sobotu s bandem. Máme zkoušku od devíti od rána do devíti večer. Nemůžu se dočkat.

Takže si na mě Ory vzal číslo, že se někdy domluvíme. Když odešel, hned se se mnou začala bavit Sundiz. Zase o Jeswinovi. Má to těžky, holka.

Taky jsem se pak bavila s jedním klukem – jeho jméno znám, ale vážně netuším jak to napsat, tak to radši nebudu moc komolit. Narodil se v Ghaně, ale celý život žije v SC.

V krabičce od toho salátu jsou vždycky čtyři balíčky nějaké majonézy nebo dressingu (nevim co to je), což mi nechutná, takže si tam vždycky naplácám strašně moc kečupu, který je na stole v megasuperhyper balení s takovou tou pumpičkou. Včera se všichni na můj salát tak divně dívali. Nejdřív jsem vůbec nevěděla, co je špatně, až se mě právě tento kluk zeptal, jestli to tak jím normálně. Salát s kečupem ještě v životě neviděli :D

Hned jsem jim řekla, že jíme i zmrzlinu s kečupem a normálně by tomu až do teď věřili, kdybych se nezačala smát :D

Jinak dnes během vyučování nic zajímavého. Možná jen to, jak nám Ms. Sweeney vyprávěla, jak její učitelky vždycky začaly škrábat šíleně dlouhými nehty na tabuli, když třída nebyla potichu. Zakončila to asi takhle: „Yeah, they were bitches.“

Hned po škole jsem se utíkala převléct a během pěti minut už jsem musela být ve školním autobuse, který nás zavezl k nějaké škole, vzdálené tak 20km. Tam se běžel dnešní závod.

Celou trasu jsem s holkama proběhla, bylo to celkem zmatené. Žádný přespolák lesem, většina se trasy se běžela po baseballovém a fotbalovém hřišti v různých smyčkách.

Dívat se na ten závod bylo pro mě celkem depresivní, protože jsem si uvědomila, jak na svůj první závod, co mám za týden, vůbec nejsem připravená. Pohled na některé ty holky mi vážně stačil. Některé dokonce i brečely, jak už nemohly…

Závod kluků se mi líbil víc. Přišel za mnou Gregory – člen cross country, ale na tréninku si udělal něco s nohou, takže dlouhodobě nemůže běhat. Nejdřív se pořád vyptával, jak jsem se sem vlastně dostala a pořád nemohl pochopit, že moje host-family mě vážně neadoptovala a že moji rodiče v ČR se mě vážně nechtěli zbavit (teda aspoň doufám :D).

Potom jsme si spolu sedli na tribunu. Jelikož kluků je vážně hrozně moc, jejich jména neznám vůbec. Vždycky když někdo od nás běžel, Gregory mi napověděl jméno, takže jsem mohla povzbuzovat J

Ke škole jsme přijeli tak kolem půl osmé, kde už na mě čekala Mary. Doma jsem si na večeři dala kuřecí maso a asparágus (prostě nějaká tráva:D) – přílohy se tady moc nejí.

No a potom nastal ten další výbuch smíchu, kdy mi jistá slečna Š. napsala úžasnou zprávu na facebooku :D:D:D Taky mi chybíš…

Teď jsem se učila skeletal system, zítra píšeme test z kostí. Taky jsem si četla US History, prý taky bude test. A že jsem neskutečně unavená tu už ani snad psát nemusím.

Jo, teď se vrátil Jay J