Dnes jsme měli late start, takže jsem mohla vstávat až kolem osmé. Včera jsem šla spát celkem brzo, takže jsem se ráno taky brzo probudila a prostě už jsem nemohla spát dál :/ Taky se mi zdál nějakej divnej sen, kterej už si naštěstí nepamatuju.
Když jsem vylezla z pokoje, Mary mi hned oznámila, že Nathan zase nejde do školy, protože má teplotu. Pak odjela do práce, takže pro mě přijel kolem 8.45 Grandpa John.
To byla aspoň stylová jízda do školy – pustil na cestu nějakou fakt dobrou klasiku, parádaJ(říkal mi jak se to jmenuje, ale nebylo to nic známého, takže si to nepamatuju). Nějak jsme se do toho zaposlouchali, takže Grandpa přejel vjezd do školy. Tak jsme to tam jaksi složitě objížděli. Řekla jsem mu, ať me klidně vyhodí z druhé strany školy, že to obejdu, ale on že prostě ne, že mě chce dovézt až před vchod. Pak mi ještě pořád říkal, že kdybych něco potřebovala, ať mu zavolám, že do pěti minut je u mě. Prostě parádní děda J
U školy jsem byla kolem deváté a tam jsem se dozvěděla, že studenty dovnitř pouští až o čtvrt na deset. Takže jsem se připojila do davu a (ne)trpělivě jsem čekala. O čtvrt na deset jsme se tam všichni nahrnuli.
V hodině anatomie jsme dnes popsali asi čtyři stránky, takže na páteční test, kde bude všechno učivo od začátku školy, mám vážně co dělat.
Hodinu US History už ani nekomentuju, jeden zážitek za druhým. Ms. Sweeney je fakt ďábel, ale dokáže být i strašně milá (néé, že by jinak nebyla, prostě jen má svůj styl). Včera jsem totiž kolem čtvrté před zkouškou bandu seděla ve škole na chodbě a dělala si domácí úkol. Šla kolem Ms. Sweeney a hned jak mě zpozorovala vykřila: „Oooh sweetie, what are you doing here? Don´t you have a ride?“ (= jestli mě má kdo odvézt). No myslela jsem, že mě naloží k sobě do auta a pro jistotu mě domů zaveze osobně. Tak jsem jí tam vysvětlovala, že se o mě fakt nemusí bát, že čekám na tu zkoušku. Zeptala se mě ještě asi třikrát, jestli se potom fakt dostanu domů. Takže až potom, co jsem ji ujistila, že pro mě vážně přijedou, spokojeně odešla.
Hodina Health dneska byla otřesná. Byli jsme ve čtyřech skupinkách po sedmi a hráli jsme hru. Navzájem jsme si dávali otázky a hádali odpovědi. Možná se to zdá jako zábava, ale bylo to fakt stupidní. No radši to ani komentovat nebudu. Blbost.
Z Health jsem šla ke své skříňce, tentokrát jinou cestou, kolem cafeterie (=jídelny). Když jsem viděla,že tam ještě nikdo není a ty davy se teprve hrnou za mnou, zamířila jsem právě tam, abych si dala svůj první školní oběd :D Musím uznat, že to zas tak strašné není (do toho ale nepočítám ty obsluhující babky s nevrlými obličeji a síťkami na hlavě).
Jídla tam bylo vážně dost, ale to stejné se nedá říct o porcích. Dala jsem si rizoto, čehož bylo tak osm lžiček dohromady :D Ale je pravda, že si můžete vybrat více druhů jídla dohromady. S tím, že někdo jako já si vezme jen jeden druh (protože z ostatních druhů si jaksi nevybere) asi nepočítají… Taky jsem si dala ovocný salát - teda spíš mandarinky z konzervy. Pak jsem viděla, jak si všichni berou mléko a kakao, tak jsem si vzala taky. No krásná kombinace :D
Celý oběd stojí 2.50$, v čemž je zahrnuto jak mléko, tak ovocný salát, zeleninový salát a nejvíc pět druhů jídel (těch vzorků:D), které si poručíte.
Chvilku jsem u stolku seděla sama, ale brzo se ke mně přidala Jeannie, kterou znám z bandu a health class. Pak přišla i Samantha – roztleskávačka- s nějakou kamarádkou.
S těma jsem tam ale dlouho nebyla, protože jsem šla hledat jistou Mrs. Clarys, aby mi dala tričko maturantů. Když jsem ji konečně našla, oznámila mi, že budou až příští týden. Tak mám aspoň tričko školy J
V hodině angličtiny nuda. Už i ostatní (i ti, co většinou spí) si začli všímat, že přede mnou sedí tak trošku blázen. Bonita je vážně neskutečná. Dneska si pořád povídala sama se sebou a to bylo fakt divadlo.
V Dance hodině jsme měli teorii, takže jsem probírali kostru. V hodině latiny jsme psali test. Dr. Lussier nám zase před testem řekl skoro všechno, co tam bylo. Nechápu :D
Potom nám rozdal testy z pátku. To byl ten nejprimitivnější test, co jsem kdy psala. Proto jsem se hodně divila, když se mě moje sousedka udiveně zeptala, jestli jako fakt mám plný počet bodů :D
Po škole pro mě přijela Mary. Doma jsem hned spadla na postel, protože jsem byla strašně vyčerpaná a nebylo mi nějak dobře. Doufám, že na mě taky něco neleze.
Na večeři jsme měli rybu. Nathan a Nick ji měli během chvilky v sobě. Divíte se? Já ne – ryba byla totiž smažená a všechno co je smažené, je podle nich dobré.
To mi připomnělo hodinu Health. Učitel pořád říkal, jak jsou zmlsaný národ, pořád by jedli hamburgery a tak. Že já to prý v česku tak nemám, že je to tam jiné. Tady prý stojí i ten největší hamburger kolem tří dolarů a v Evropě je to celkově dražší. Má pravdu ten chlapec :D Pak se mě ptal, jestli jím hamburgery, tak jsem mu odpověděla, že nemám ráda maso a že jím jen kuřecí a ryby pokud možno.
Po hodině se na mě otočil nějakej čokoládek a ptal se mě, co teda jako jím, když nejím ty hamburgery :D Tak jsem mu řekla, že mi nevadí kuře. On řekl že má rád smažené kuře, na což jsem mu odpověděla, že já ale nemyslím smažené kuře. To na mě hleděl a ptal se, jak se teda jinak kuře dělá. tak co to je? :D
Po večeři jsme s Jayem asi hodinu řešili můj internet. Obdivuju ho, že s tím má trpělivost, protože já už teda ne. Ale zas je to někdy celkem sranda pozorovat, jak Jay zápasí s mým notebookem, který je samozřejmě kompletně v češtině. Někdy mu to musím překládat a to je fakt oříšek.
Jsem zvědavá, na jak dlouho mi ten internet půjde…
0 komentářů:
Okomentovat