Friday

Pátek byl můj šťastný den. 

Z testu z anatomie jsem dostala 24/25, takže jsem byla víc než spokojená. Celkem jsem hleděla, kolik lidí se nahrnulo k Ms.Starz, když oznámila, že komu se test nepovedl a chce si ho opravit, má ještě jednu šanci.

No o to víc jsem byla spokojenější :D Dál jsme dělali Lab – mikroskopem jsme pozorovali různé typy tkání.

Kvíz z US History byl v pohodě, u některých otázek jsem se i zasmála. Třeba u otázky, jestli je předmět US History Ms. Sweeney důležitý :D Taky jsme měli určit pořadí prezidentů, kteří byli ve své funkci během našeho dosavadního života. Tady jsem trošku váhala, protože jsem se nebyla jistá, jestli byl první George H.W.Bush nebo George W.Bush. Nějak mě to zmátlo, ale nakonec to mám dobře :)

V hodině Health jsme měli přečíst asi šest stran z učebnice a pak z toho vytvořit deset otázek včetně odpovědí. Kdo to nestihl, měl to dodělat doma, takže jsem musela pěkně makat, abych tu obří knížku (asi jak Algebra) nemusela tahat domů.

Hodina English už začíná být lepší a hlavně už tam není tak strašný hluk. A vím proč. Asi šest lidí totiž v této hodině pravidelně spí. Ne že by měli jen položené hlavy na lavici, oni fakt spí :D No aspoň je klid J

Přede mnou sedí Bonita a ta je fakt blázen. Ale vážně, je to blázen. Pořád si pro sebe něco říká a to jak se chová a co předvádí, to byste museli vidět :D

Před oběd jsem zase byla s Bryannou a Meghan. Celkem jsem se ale nudila, protože zase pořád cosi řešily. V bandu mi říkali, že klidně můžu přijít za nima, že prý je ve zkušebně bandu každý den během obědamhodně lidí. Možná to někdy zkusím, pokud ty dvě pořád budou řešit takovy srandy. Ale ne, jsem ráda, že s někým můžu být. První den ve škole jsem tam byla úplně sama, ztracená a nebylo mi z toho dvakrát nejlíp.

Hodina Dance opět úžasná. Učíme se balet, dnes jsme dělaly otočky. Tyjo, když jsem viděla, jaké otáčky dělají ty roztleskávačky (jsou tam asi tři), zjistila jsem, že na tom s tancem asi fakt moc dobře nejsou a spíš jen skákají a dělají pyramidy (aspoň Samantha říkala, že je teď nacvičují). Dnes měli školní fotbalisti zápas, ale na jiné škole. I přesto všechny roztleskávačky měly ve vlasech stužku „cheer“, takže jsem je mohla obkouknout. Děkuji, nechci.
Ale do nějakého týmu určitě chci, proto se rozmýšlím nad jednou aktivitou, do které se nejspíš vrhnu. Ale o tom až pozděj J

Test z latiny byla vážně sranda. Ms. Lussier s nám před tím zopakoval snad všechny věty, které v testu byly :D O to víc jsem pak nepochopila, když si pak mí drazí spolužáci s testem nevěděli rady :D

Když jsem přijela domů ze školy, lehla jsem si a málem jsem usnula. Byla jsem neskutečně unavená. Ale přišla za mnou Mary, že pojedeme do mexické restaurace na večeři. A tak jsme jeli J

Hned jak jsme si sedli, přistála nám na stole miska s nachos a pálivou omáčkou. Nathan okamžitě nastartoval a začal se dlábit. Nick to samé. Oni fakt nejedli, ale dlábili se – zatímco já jsem si s pomocí Mary (která se v jídlech této restaurace vyzná) vybírala jídlo.

Asi po pěti minutách, co jsme si objednali, nám jídlo donesli. Strašná rychlost. Dala jsem si kuřecí maso na cibuli, s nějakou směsí z fazolek a tortillas. Mary měla nějaký salát v čemsi, co bylo ze stejného těsta jak moje tortillas. Nathan měl dvě obrovské tortily z hovězím a Nick taky nějaké hovězí se salátem, který ale musela sníst Mary. Opět pili jeden Sprite za druhým :D

U večeře jsme se dost nasmáli, pořád jsme se povídali.

Když chtěla Mary platit, dávala jsem ji peníze. O tom nechtěla ani slyšet a vymlouvala se, že stejně bude platit kreditkou. Já jsem ji říkala, že už tak mi toho dávají hodně, ať si to vezme a ona, že by se cítila strašně, kdyby si ode mě měla brát peníze. Nakonec si vzala asi 3$, zbytek = asi 5$ jsme dali jako dýžko. To si zasloužili, protože kolem nás fakt kmitali a byli moc příjemní. Praví Mexičané, dokonce na nás pořád mluvili španělskyJ

Docela jsem hleděla, že hned po zaplacení se kluci opět začali dlábit nachos, i když ty porce byly tak obrovské. Říkala jsem Mary, že jsem tak plná, že v sobotu ani nemusím snídat :D

Po večeři jsme jeli do Village at Sandhill, což je nákupní středisko, akorát jsou všechny obchody venku. Cesta tam byla dost vtipná, kluci se pořád tak ze srandy hádali, Nick strašně rozumoval a mě a Mary jen bolelo břicho ze smíchu :D Nick taky pořád cosi rozváděl, což znělo asi takhle: "I was like..and he was like...it was like...and we was like...." :D Nathan už pak na něho začal pokřikovat "Stop stop, you´re making my brain hurt!":D Prostě tam panovala skvělá nálada :)

V Sandhill jsme se prošli (vůbec poprvé za tu dobu, co jsem tady) a asi půl hodiny jsme strávili v book shop. Ten byl strašně obrovský, ale fakt strašně.

Cestou domů jsme se ještě stavili do videopůjčovny, kde se každý něco vybral – až na mě, na film už jsem byla moc unavená. Taky pak začala pěkná bouřka, takže Nick nemohl pozorovat Měsíc (prý se s ním něco dělo, nevím přesně co). Kluci si pak naložili ještě plnou misku zmrzliny, jak jinak :D

Hned jak jsme přijeli domů, šla jsem přejezeně spát…

Village at Sandhill
opět to nejsou moje fotky, foťák jsem sice měla, ale fotit se mi nějak nechtělo :P